Chalupa
Pavlína Křivánková
DVĚ ŽENY, DVA ODLIŠNÉ SVĚTY, JEDEN MUŽ. Existují cesty, které si člověk nevybírá, a lidé, které by raději nepotkal. Těhotná Helena uteče od panovačné matky k babičce na valašskou samotu, jedině tam je jí opravdu dobře. Tereza se potýká s krizí středního věku, nesnesitelným šéfem a dcerou, které nerozumí. Osudy obou žen náhle propojí tragická událost, se kterou se každá z nich musí vyrovnat po svém. Každá se s osudovou ztrátou musí vyrovnat po svém. Tereza se snaží rozluštit cizí tajemství a Helena se pere s vlastní nejistotou a závislostí na druhých. Dokážou najít v nečekané situaci sílu jít dál? A dokážou být ještě někdy vůbec šťastné?... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno: 2024 , RadioservisInterpreti: Tereza Dočkalová , Apolena Veldová , Aleš Procházka
více info...
Přidat komentář
Na konci září se ke mně díky oslovení autorky dostala kniha Chalupa, která si mě získala hlavně obálkou, podle které jsem si řekla, že na podzim to bude ideální čtení. Podle anotace se ale nejedná o úsměvný příběh, ale o příběh ze života, který je velmi silný.
.
Příběh tu není jen jeden. V průběhu knihy se setkáme s dvěma ženami, které jsou rozdílné, ale spojuje je osud, který jim zrovna příliš nepřál. První z nich je Helena, která je sama v novém prostředí, ale na útěku před svou matkou, která jí chce mluvit do života. Druhá je Tereza, starší, ale o problémy nemá nouze. Práce špatná, manžel tupec, špatný vztah s dcerou...
.
Víc prozrazovat nechci, ale musím říci, že na to jak jsem se po anotaci bála, že mi kniha nesedne, tak jsem se začetla překvapivě rychle. Autorka napsala čtivý příběh, ve kterém mi vlastně ani nevadilo, že jsem si k nim nenašla příliš cestu. Autorka na každé straně dokazuje, že čeština je krásný jazyk, a přesně proto mám tvorbu domácích autorů ráda.
.
Co mě malinko zamrzelo, byl rychlý konec knihy. Klidně bych si ještě pár stran navíc přečetla, ale těžko říct, zda by kniha byla s více stranami tak čtivá. Čtivosti bezesporu přidávalo střídání ve vyprávění Heleny a Terezy. To mám moc ráda, čtenář má komplexní pohled na věc.
.
Líbí se mi, jak moc reálný příběh byl. Život je nevypočitatejný a často nás překvapuje, nikdy si nemůžeme být jistí tím, co se stane. A to tato kniha krásně odrážela, takže pokud máte rádi příběhy ze života, jste na správné adrese.
.
Kniha Chalupa je oddychová, ale i na zamyšlení. Sama jsem knihu přečetla za jediný den a litovala, že jsem si ji trochu nešetřila. Za mě byla Chalupa moc milé překvapení a doufám, že se od autorky dočkáme zase nějakého příběhu!
Takový obyčejný příběh každodenního života. Ano, přesto, že ani jedna hlavní postava nebyla sympatická, četlo se to hezky. Nebyla v tom žádná zásadní hloubka,spíše
taková povrchní záležitost,i tak dokázal příběh zaujmout. A konec přesně podle mého gusta. Spíše otevřený fantazii a přání čtenáře :)
Po knize jsem náhodně sáhla v knihovně, protože mě zaujal její obal a také mám ráda tvorbu českých autorek/autorů. A musím říct, že jsem z ní byla nadšená. Autorčin styl psaní mě vyloženě bavil, knížka byla velmi čtivá, ba dokonce napínavá a ten konec, ač byl vcelku otevřený, mi rozhodně nepřišel useknutý. Jen pořád přemýšlím nad tím epilogem, zda to byl jen Helenin sen nebo budoucí skutečnost?
V knihkupectví mě zaujal krásný obal knihy a popis dvou žen a jednoho muže. Těšila jsem se na ni. A rozhodně nezklamala. Čtivý příběh dvou úplně odlišných žen s úplně jiným stylem života a osudem, které, i když nedobrovolně, spojil jeden muž.
Poslední dobou tíhnu k českým autorkám a tahle volba byla výborná. Z knihy jsem byla nadšená a bude se těšit na další autorčina díla.
kniha se četla dobře, zajímavý příběh ze života, ale zbytečně useknutá... Ten konec mohl být propracovanější.
Příběh dvou žen, které nemohou být rozdílnější a do jejichž života zasáhne stejná životní tragédie. Manželka a milenka. Jak se s nenadálou situací vypořádají a jaký dopad bude mít na jejich životy, které se otřesou v základech?
Knížka se mi líbila . Četla se dobře .. není to nikterak náročné čtení ,ale mnohdy jsem od známějších spisovatelů četla mnohem horší knihy . Byla mi velmi sympatická postava babičky .
Ráda jsem se ponořila do příběhu z valašských kopců ....
Vyprávění ze života dvou současných žen - Heleny a Terezy ....
Každá z nich stojí na jiném pólu - ale je tu něco, co je spojuje ....
Nejlepší postavou je babička, připomíná mi postavy těch vesnických žen, které braly život tak, jak přichází - bez odsouzení ale s pochopením ....
Pěkné seznámení s novou autorkou / Valašsko mám ráda / ....
Příběh pěkně plynul. Dej byl předvídatelný, ale vůbec mi to nevadilo. Pěkná oddechovka.
Příjemná a čtivá oddechovka s podivným koncem, vedlejší postavy mi byly sympatičtější než dvě hlavní, nicméně autorka píše dobře, takže kniha stojí za přečtení.
Tak vám nějak nevím, obálka knihy se mi skoro líbí víc, než samotný příběh. Ani jedné hrdince Heleně a Tereze moc nerozumím a je mi jich spíš líto. Je fakt, že autorka umí kouzlit se slovy a tak se to četlo dobře a rychle. Zaujala mě babička Heleny, ta je správňácká, moudrá žena s nadhledem.
Kniha se četla hezky. Navzdory výrazným zvratům v psychice i životech hrdinek. Do poloviny jsem čekala, co se bude dít. Od poloviny začalo, konečně to, co slibuje anotace... A najednou konec. Bez nějakého uzavření, takové honem honem, dopíšu to a mám pokoj. To je trochu škoda.
Někdy si s vámi život prohraje, a ne vždy je to příjemné. Možná by stačilo všímat si, co se děje ve vlastní rodině a ne soustředit se pouze na sebe.
V rámci žánru vynikající záležitost. Příběh vyprávěný dvěma ženami mě hodně bavil, i když mě někdy mrazilo. Hlavně z té vykreslené bezutěšnosti života Terezy. A rozhodně jsem fandila jí. Už jen za to, jak se hrdinně postavila proti šéfovi. Mrzí mě, že v tom souboji mládí a řekněme zralosti, ta zralost bývá vykreslena nesmlouvavě a poraženecky. A postava Heleny mi pila krev. Asi proto, že je tak dobře napsaná. Těším se na další dilo autorky. A prosím nějakou šanci i pro ty postavy nad třicet.
Štítky knihy
pro ženy Valašsko tajemství rodinné vztahy psychologické romány milostný trojúhelník český venkov rodiče a děti
Je to tak obyčejné, až to bolí. Prostě tohle může být příběh někoho z nás. Tereza a Helena. Každá mi upřímně mírně lezla na nervy. Každá něčím jiným. Nakonec se holky ale chytly a zjistily, že bez nich se nic nepohne. Přišla mi škoda, že konec se zdál být zrychlený (oproti zbytku knihy, který byl pomalejší). A současně otevřený. Pro další díl? Představivost čtenáře? Za mě velice povedené čtení, doporučuji.