Duna
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529388/bmid_duna-filmove-vydani-65953ec9a32af.jpg
4
3427
3427
Kdo ovládá Arrakis, ovládá vše! Příběh Duny se odehrává v daleké budoucnosti v mezihvězdném impériu, kterému vládne padišáh imperátor Shaddam IV. z rodu Corrino, jemuž jsou podřízené všechny velkorody. Mladý Paul Atreides – dědic a následovník rodu Atreidů – odlétá se svým otcem vévodou Letem a matkou Jessikou na Arrakis, pouštní planetu, jež je jediným zdrojem výjimečného koření, nejdůležitější a nejcennější látky ve vesmíru s podivuhodnými vlastnostmi. Rod Atreidů má planetu spravovat poté, co ji opustili jejich odvěcí nepřátelé, Harkonnenové. A v tu chvíli se rozbíhá mnohovrstvá interakce složitého světa politiky, náboženství, ekologie, technologie a lidských emocí, to vše ve snaze ovládnout Arrakis, protože ten, kdo ovládá Arrakis, ovládá i koření...... celý text
Přidat komentář
Po 170 stránkách vzdávám. Už dlouho se mi nestalo, že bych se do čtení musel nutit a po dvou stránkách knihu odkládal s tím, že mě to nebaví. Na to, že má kniha tak vysoké hodnocení a že je to taková legenda jsem čekal víc...
Zdržím se populárního a popularizačního srovnání s kýmkoli jiným. Třeba proto, že každý autor je jiný a svůj.
Na Duně mě chytlo to, že je jiná. Tak zaprvé - nepotřebuje Zemi. Vůbec:-)
Navíc jsem ji četla v rozjímavém období dospívání (poprvé a nikoli naposled). Byla to první sága, kterou jsem si pořídila po antikvariátech potom, co jsem začala vydělávat - jo správně, JRRT a další přišli na řadu AŽ poté! :-D
Stejně jako já, se z toho všeho Herbert potřeboval prostě vykecat. Jako asi toho měl v hlavě moc! Jeho úžasná obrazotvornost dala dohromady komplexní vesmír (nikoli jeden svět). Ano, je rozvláčný. Neříkám, že jsem hltala slovo od slova. To ani jaksi nejde. Podle mne nejde ani o to.
Pokud jdete po ději, je to strhující dobrodružství, pokud po popisech, jsou jednoduše dechberoucí. Pokud jste na filozofická rozjímání, budete se rochnit blahem.
Osobně je pro mne Paul trochu nevyrovnané pako. Chani příliš plochá charakterově, Jessika schizofrenní a FAKT jsem se zamilovala do mentatské logiky.
Není to kniha, kterou dáte za odpoledne. Pro mne čistá pětka a úžasný start dobrodružství.
Duna je pre mňa najlepšie sci-fi, aké som kedy čítala. Za posledných 20 rokov som ju prečítala asi 10-krát. Nie je to žiadna oddychovka, pri prvom čítaní som sa k mnohým pasážam musela vrátiť, aby som ich pochopila. Ale ak kniha dokáže donútiť čitateľa zamyslieť sa nad jej obsahom, nad jej filozofiou a myšlienkou, nech je často odlišná od čitateľovej, musím sa skloniť pred genialitou autora.
Moc ma to nevzalo, neviem si pomoct, na 2 raz som ju aj docital ale hrozne som sa nudil. Nepochopitelne a neuveritelne postavy a vztahy. Hlavny hrdina mal na moj vkus prilis vela stastia.
Duna pro mě vždy byla (a i dnes ještě je) jedna z nejlepších knih. Jako malý jsem často hrával hry na počítači (kdo měl tenkrát obyčejnou 486ku byl bůh) a narazil jsem na strategii Dune 2. Stará grafický šílená hra, ale za to ta atmosféra.. :) Velmi jsem si ji oblíbil a když jsem ve dvanácti letech narazil na knihu Duna, ihned jsem toužil po tom přečíst si ji, ponořit se do děje i v knižní podobě. Příběh mě natolik pohltil, že netrvalo dlouho a začal jsem číst všechny pokračování. Moc Sci-Fi knížek jsem v životě nepřečetl (takže nemůžu porovnat), ale sága Duny je pro mě skvělé čtení a v mé knihovně má své poctivě získané místo :)
Jeden z mála literárních příběhů, které jsem měl vždy radši ve filmovém zpracování. Přesto dávám znovu a znovu šanci knižnímu zpracování a musím říci, že tentokráte jsem se do příběhu opravdu ponořil a ocenil jeho filozofickou hloubku. Nic se ale při třetím čtení nezměnilo na tom, že některé pasáže (zejména pouštní dobrodružství Paula a Jessicy) se mi zdály strašlivě rozvleklé a popisné (a to mám rád rozvleklost Tolkienovu!).
Z dnešního pohledu už se Duna zdá nepříliš originální, ale pokud si uvědomíme dobu vzniku, je třeba Herbertovi uznat řadu novinek, kterými spolu s Tolkienem nakazili scifi (a nebo spíš fantasy?). Ať už jde o do nejmenších detailů propracovaný pouštní svět, mytologii a náboženství (zejména fremenský folklor má ohromnou atmosféru), citáty z neexistujících literárních děl a tak dále.
A v neposlední řadě jde o dílo trochu vizionářské: stagnující technická a trochu znuděná civilizace, závislá na látce pocházející z hlubin planety, poražena divými "pouštními primitivy" jejími vlastními zbraněmi, což má způsobit nový růst celého lidského pokolení. Nepřipomíná to snad něco z naší aktuální situace?
Za tu rozvleklost bych srazil 10% dolů, ale tady půlky hvězdiček nemají, a tak Duna ode mne dostává plnou palbu. Šaj - hulúd rules!
Knihu jsem četl na dva pokusy. Ten první skončil po pár kapitolách, kdy jsem vůbec nechápal, proč bych měl číst dál. Druhý pokus přišel asi s ročním odstupem. To už jsem knihu dočetl celou a musím se přiznat, že moc nechápu, proč je tolik ceněná.
První třetina je nuda k uzoufání, druhá je o něco málo lepší, ale pořád žádná velká hitparáda, závěrečná třetina už má spád a děje se něco, co stojí za řeč.
Nesmírně mě v celé knize iritoval překlad slov, která do češtiny překladatel převedl jako složeninu dvou jiných. Příkladem jsou filtršaty, filtvaty, parakompas... to je jak hlubozník, čistonosoplena nebo sestromuž. Nesmírně otravné...
Jestli se pustím do dalších knih série v tuto chvíli nevím. Mám neodbytný pocit, že tohle je jedno z řady dalších přeceňovaných děl světové sci-fi. Zdá se mi, že to, co tuhle knihu udělalo slavnou, jsou pouštní červi, kteří ve své době byli jistě velmi vzrušující nápad a musím uznat, že i dnes patřily scény s nimi k těm lepším z této knihy. Smutné na tom je, že když si je odmyslím, zůstane jen vcelku průměrný příběh, který mě za srdce nevzal.
Musím souhlasit s kritikou v komentářích, že se vzhledem ke kultovnosti tohoto díla nabízí srovnání s Tolkienem a dalšími legendami. A mezi ně bych Herberta po přečtení jeho nejzásadnějšího díla, také určitě nezařadil. V knize jsem vnímal určitou nekonzistentnost jak příběhovou, tak hlavně v chování postav. Vyzdvihovaný přesah knihy mě v podobě fanatického náboženství a z něho plynoucích "mouder" spíše otravoval. Navíc mi taková představa fanatismu v této podobě do sci-fi světa nějak nesedí, ale to už je samozřejmě subjektivní názor. Mimo tyto výtky to ale tragédie nebyla a těsně zůstanu u relativně vysokého hodnocení. Určitou chuť k přečtení dalších dílů mám.
¨Rozvleklé, nudné, místy až k uzoufání. Asi bych musel být sjetý nějakým tím kořením, abych v tom něco viděl. Ale píseční červi byli fajn, těm bych dal víc prostoru a nechal je všechny ty připitomělý lidi zlikvidovat. Asi tak 20 stran textu by bohatě stačilo a zvonec…konec.
Už hodně písku uplynulo od doby, kdy jsem naposledy četl tuto knihu. Přesto mě opět vtáhla do svého děje a nepustila až do samého konce. Znovu jsem se přesvědčil, jak měl autor prostředí pouštního světa vymyšlené a propracované do posledního detailu.
Tato kniha není jen klasické sci-fi, její rozměr sahá mnohem dále, a nelze jí podle mého zaškatulkovat pouze do uvedeného žánru.
Kniha odehrávající se na pouštní planetě Arakkis pojednává o boji mezi dobrem a zlem, láskou a nenávistí, oddanosti a zradou, bojem o svobodu a bojem za ovládnutí.
I když byla napsána již v 60. letech minulého století, některé její sdělení jsou i nadále velmi aktuální. Zvlášť v kontextu dnešních událostí ve světě. Paulova předzvěst velkého džihádu, vědomí, co přinese, a zároveň neschopnost mu zabránit.
Samozřejmě, že od svého uvedení na pulty knihkupectví, se objevila spousta dalších děl, v některých ohledech možná lépe propracovaných, ale tato kniha si již asi na věky ponechá punc legendy a kultu ve světě sci-fi.
Nečtu sci-fi často, možná proto pak pokládám každé jedno dílko za tak skvělé. Nebo mám možná jednoduše šťastnou ruku, co se týče výběru, každopádně mi Duna vyrazila dech.
Ještě jsem o ničem takovém nečetla. Ta promyšlenost, nejen světa, ale i děje, netušili jste, co se stane příště, možná tak doufali. Ty myšlenky, nápady a detaily, ta zamotanost a záludnost. Propracované charaktery, které dýchaly a občas vám plivly do tváře. Styl psaní a forma, ve které byl příběh podaný, propojenost a návaznost, to vše tvořilo skvělé, takřka dokonalé dílko, které jsem si nedokázala neužít. :)
Zdľhavé,bez spádu,takmer všetky postavy trpia akýmsi druhom nepochopiteľnej schizofrénie,ktorá začne postupne nudiť. Mám dojem ,že autor je podobný grafoman ako napr.Stephen King. Knihu som dočítal, ale je to na môj vkus iba priemer a pochybujem že by som našiel náladu prečítať si ju ešte niekedy znova.
Propracovaný svět Arrakisu mě nepřestává dostávat, kdykoliv knihu otevřu a znovuobjevím. Zdánlivá složitost se rozplyne přesně v okamžiku, kdy se čtenář nechá vtáhnout do děje. I po padesáti letech perla sci-fi literatury.
Jsem z celé knihy trochu rozpačitý... Prostředí je fantasticky vykreslené, člověk si dokáže představit náročnost fremenského života už jen skrz existenci filtršatů. Příběhově mi to přijde ale trochu slabší. Tedy, ne že bych nebyl vtažen do světa Duny, byť chvilku trvalo zvyknout si na něj, ale ve výsledku se "zas tak moc" nestane, a když už se něco děje, je to převyprávěno strašně rychle. Hlavně závěr slibující ohromný střet prosviští rychlostí rychlíku, což je pro mě osobně strašná škoda. Přesto ale celkově hodnotím kladně, zejména díky již zmíněnému prostředí a fremenské kultuře. Scény sedlání písečného červa nebo letu v ornitoptéře nad pouští jsou opravdu výtečné.
Váhal som či dať 3 hviezdičky alebo 4 ale nakoniec som sa priklonil k vyššiemu hodnoteniu a to hlavne z dôvodu výborného opísania sveta Duny a jeho zákonitostí. Duna je ale veľmi zvláštna kniha, ktorá nemusí sadnúť každému. Prvá tretina sa sústredí hlavne na politiku a spoznanie postáv a ich uvažovania. Sú tu vždy písane popri odpovediach aj ich myšlienky a skutočné zámery, rýchlo sa v nich človek zorientuje a veľmi ma bavilo pozorovať ako Paul a jeho matka dokázali čítať v ľudoch ako v otvorenej knihe.
Po ale plánovanej udalosti sa smer príbehu trocha zmení a Herbert dáva príliš veľa priestoru fremenom ich životu a tradíciám, z čoho som už spokojný nebol, čítalo sa to pomaly a dej napredoval len pozvoľna + tam pridal už veľa ezoterickým výjavov, ktoré šli už úplne mimo mňa a takto to pokračovalo asi až do posledných 50 stránok, kde kniha už nabrala spád a to zas podľa mňa veľmi strmi. Koniec bol proste ukončený veľmi rýchlo a niektoré postavy tam dostali málo miesta.
Ale zas Duna je veľmi originálne dielo, ktorá si v rebríčkoch zaslúži predné priečky, opísanie ekológie planéty a nutnosti vody je naozaj fascinujúca, len štýl ktorým je kniha písaná nemusí sadnúť každému a preto ja osobne mám radšej autorov ako Asimov, Clarke...ktorí dokážu písať jednoduchšie, ale pritom taktiež veľmi komplexne, inteligentne a pútavo.
Zatím mám přečtené první dva díly z první knihy, postupně se prokousávám třetím dílem. Kniha se čte většinou dobře, ale musím zkonstatovat, že je velmi přeceňovaná. Postavy jsou ploché, s minimálním vývojem, mystika není ucelená a propracovaná, občas si některé části dost protiřečí, náboženství je taková idealizovaná směs islámu a katolického křesťanství, politika je naivně zjednodušená. Rozhodně je ale velmi nápadité prostředí, zasazení ságy napříč vesmírem je zajímavé (mám rád sci-fi, takže jak jinak bych zrovna tuhle část mohl hodnotit?), samotný Arrakis je skvělý.
Nijak mne neláká číst další knihy ze ságy, existují mnohem lepší knihy.
Duna je pro mě nejlepší dílo sci-fi. Sice to chvíli trvá než se zorientujete, typuju takových dobrých 50 stran....ale pak už to jede jako po másle. Děj i postavy jsou skvěle propracované, nemám nic co bych vytkla. Přečtla jsem od Franka všechny díly a všechny za to stojí. Jen mě mrzí, že nikdo nebyl schopen zatím Dunu natočit takovou jaká by měla být. Knížka je knížka, ale filmek bych si též dala.
asi jedna z nejlepsich knih, co jsem kdy cetl, zatim :-) (z cele serie jsem necel jen deti duny, hodlam napravit, i kdyz vim, jak to pokracuje)
Štítky knihy
space opera zfilmováno Hugo (literární cena) Nebula (literární cena) sci-fi science fantasy (SF + F)
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
Sama bych se k této knize možná nedostala, protože sci-fi nevyhledávám. Ale jednou jsem doma brousila knihovnou, co si vezmu na čtení a přítel mi suverénně vrazil do ruky Dunu, že je to jeho oblíbená. Po spoustě podezřívavých pohledech, jsem se do toho pustila a přes první pocity zoufalství, že nevím která bije, jsem se v tom spletitém světe zorientovala. A najednou to začala být zajímavý a já četla s chutí dál. Asi ze mě nikdy nebude ten pravý fanoušek sci-fi, ale jsem ráda, že jsem překonala počáteční obtíže, protože to nakonec stálo za to :-)